Červená řepa nemusí končit jen jako příloha obarvující všechno kolem. Z několika běžných surovin a několika dnů trpělivosti z ní lze připravit řepný kvas – osvěžující, přirozeně perlivý nápoj s příjemně nakyslou chutí a jemně sladkým podtónem.
Řepný kvas připomíná lehce sycené nápoje a nemusí každému zachutnat hned při prvním ochutnání. Ti, kdo si k němu najdou cestu, si však pochvalují jeho chuť. Nápoj se často spojuje s podporou trávení, jater, imunity a celkové vitality, přičemž část těchto účinků vychází z vlastností červené řepy a fermentovaných potravin.
Výhodou je jednoduchý základ: stačí červená řepa, sůl, voda a čistá nádoba.
Na 1 litr vody jsou potřeba 2–3 středně velké syrové červené řepy a 1 lžíce soli. Neoloupaná řepa se očistí, nakrájí na menší kousky a vloží do pečlivě vymyté sklenice nebo keramické nádoby. Sůl se rozmíchá ve vodě, aby se zcela rozpustila, a nálev se nalije na řepu tak, aby zůstala potopená.
Sklenice se zakryje utěrkou nebo volně nasazeným víkem a nechá se 3–5 dní stát při pokojové teplotě. Každý den je vhodné obsah jemně promíchat. Jakmile nápoj dosáhne požadované kyselosti, přecedí se, přelije do lahve a uloží do chladničky. Tam vydrží několik týdnů.
Výraznější chuť mohou dodat plátky zázvoru. Do kvasu lze přidat také syrovátku, která podle popisu urychluje fermentaci, zvyšuje obsah probiotik, obohacuje chuť a přidává bílkoviny i další živiny.
Řepa, která po kvašení zůstane, se nevyhazuje. Má nakyslou, jemně fermentovanou chuť a lze ji podávat jako lehkou přílohu nebo ji přidat do zeleninových či těstovinových salátů. Další možností je pomazánka připravená rozmixováním řepy s trochou oleje, česneku a koření.
Řepný kvas obsahuje probiotika, která pomáhají udržovat rovnováhu v trávicím traktu. Nápoj se proto spojuje s podporou trávení, bojem proti zácpě a prevencí zažívacích potíží. Červená řepa se zároveň často uvádí v souvislosti s přirozenou detoxikací organismu a podporou funkce jater. Díky antioxidantům, vitaminům a minerálům může přispívat také k podpoře imunitního systému. Nápoj osvěží a podle zastánců může dodat vitalitu bez kávy nebo energetických nápojů.
Při prvním ochutnání je rozumné začít opatrně, například jednou malou sklenicí o objemu přibližně 100–150 ml denně. Pokud nápoj nezpůsobuje potíže, lze množství postupně zvýšit až na 200–250 ml denně. Vyšší dávky mohou u lidí, jejichž tělo na fermentované nápoje není zvyklé, vyvolat nadýmání nebo jiné zažívací potíže.
Při mléčném kvašení přirozeně vzniká malé množství alkoholu, podobně jako u jiných fermentovaných nápojů, například kombuchy. Obvykle jde o velmi nízký obsah etanolu, většinou méně než 1 %, tedy o stopové množství, které by nemělo mít výrazný vliv na tělo.
Opatrnost je namístě u některých skupin lidí. Abstinující alkoholici by měli počítat i s minimálním obsahem alkoholu a s tím, že nápoj může chutí připomínat alkoholické nápoje. Červená řepa může pomáhat snižovat krevní tlak, proto se kvas nemusí hodit lidem s už tak nízkým tlakem.
Řepa obsahuje vysoké množství oxalátů, které mohou přispívat ke vzniku ledvinových kamenů. Lidé se sklonem k jejich tvorbě by proto měli řepný kvas výrazně omezit, případně se mu vyhnout. Opatrnost se doporučuje také lidem s dnou, protože červená řepa obsahuje poměrně dost purinů.
Těhotné a kojící ženy a děti by kvůli přítomnosti alkoholu, byť ve velmi malém množství, měly kvas raději nepít, už vůbec ne pravidelně. U citlivého trávení může vadit jeho kyselost, a proto se nápoj nemusí hodit lidem s citlivým žaludkem nebo žaludečními vředy.
