Žádost o půjčku většina lidí považuje za formalitu. Uvedení vyššího příjmu, nižších výdajů, zamlčení závazku nebo „vylepšení“ údajů o zaměstnání ale nemusí skončit jen zamítnutím žádosti. V některých případech může vést také k trestnímu oznámení a prověřování policií.
Údaje v žádosti nejsou pouhá formalita. Poskytovatel z nich vychází při posuzování, zda bude klient schopen úvěr splácet. Vědomě nepravdivé nebo zamlčené podstatné informace proto mohou mít vážnější následky, než žadatel očekává.
Tomáš potřeboval půjčku kvůli nečekanému výdaji, nebyl si však jistý, zda mu ji poskytovatel vzhledem k jeho výdajům schválí. Když se ho nebankovní společnost v žádosti výslovně ptala na měsíční výdaje, zamlčel jednu splátku. Místo skutečných 20 tisíc korun uvedl 15 tisíc. Myslel si, že tím zvýší šanci na schválení a rozdíl několika tisíc korun nikdo řešit nebude.
Riziko se netýká jen úvěrů, které klient stále splácí. Pokud začne zpětně napadat už uzavřenou a splacenou smlouvu, mohou se znovu prověřovat také údaje uvedené v původní žádosti. Splacení půjčky proto samo o sobě neznamená, že případné nepravdivé nebo zamlčené údaje už nemohou mít následky.
Pokud někdo při sjednávání nebo čerpání úvěru vědomě uvede nepravdivý či hrubě zkreslený údaj nebo zamlčí podstatný údaj, může se dostat do problémů kvůli úvěrovému podvodu podle § 211 trestního zákoníku.
Trestný čin může být dokonán už samotným uvedením takového údaje. Peníze proto nemusí být vyplaceny a věřiteli nemusí vzniknout škoda. Roli nemusí hrát ani to, že klient úvěr řádně splácí nebo jej už zcela splatil. Už samotná žádost se zavádějícími či záměrně zamlčenými údaji totiž může naplnit znaky trestného činu.
Za takové jednání může hrozit trest odnětí svobody, přičemž řízení může v praxi skončit například podmíněným odsouzením. Neznalost zákona sama o sobě neomlouvá. Problémem nemusí být jen úmyslná lež. I opomenutí nebo nepřesnost v žádosti může mít vážné právní následky.
Na internetu se objevují rady, podle nichž stačí napadnout úvěrovou smlouvu, přestat splácet a nechat soud, aby úroky zrušil. Pokud klient tvrdí, že poskytovatel například špatně posoudil jeho úvěruschopnost, může tím zároveň otevřít otázku, z jakých údajů poskytovatel při posuzování vycházel. Prověřovány tak mohou být i informace uvedené v žádosti.
Pokud poskytovatel v konkrétním případě zjistí podezření na trestný čin, podává trestní oznámení. Policie České republiky následně údaje uvedené v žádosti prověřuje. Vyšetřování se zpravidla nemusí zastavit u jediné společnosti. Prověřovány mohou být také další žádosti a úvěry, které klient sjednal u jiných poskytovatelů. Může přijít předvolání k podání vysvětlení, tedy osobní výslech.
Následky navíc nemusí souviset jen s jedním úvěrem. Informace o klientech a jejich úvěrové historii se mezi poskytovateli sdílejí prostřednictvím úvěrových registrů a dalších systémů. Při posuzování další žádosti tak mohou poskytovatelé pracovat s informacemi o předchozích úvěrech, žádostech i platební morálce.
Klient, který účelově napadá smlouvy nebo uvádí v žádostech nepravdivé údaje, se může stát nedůvěryhodným nejen pro jednoho poskytovatele, ale napříč trhem. Další žádost může být kvůli dostupným informacím posuzována přísněji a získání dalšího financování může být výrazně složitější. Důsledky jednoho rozhodnutí při sjednávání úvěru tak nemusí skončit ve chvíli, kdy je původní půjčka splacená.
Některé poradny či právní kanceláře nabízejí pomoc s napadáním úvěrových smluv a svou odměnu inkasují. K výslechu a případně i k soudu jde ale klient, nikoli poradna, která takový postup doporučila. Ta navíc může po zahájení trestního řízení spolupráci ukončit. Riziko právních následků tak v konečném důsledku nese především klient.
To neznamená, že se člověk nemůže proti poskytovateli bránit. Pokud má o své smlouvě pochybnosti, má právo nechat ji posoudit a domáhat se svých práv. Kdo při sjednávání úvěru uvedl pravdivé a úplné informace, nemá důvod se samotné obrany obávat. Problém může nastat tehdy, pokud se při sjednávání úvěru vědomě uchýlil k nepravdivým údajům, zamlčení podstatných faktů nebo smlouvu napadá čistě účelově.
Pokud už má klient se splácením potíže, není vhodné dělat zásadní rozhodnutí jen podle rady z internetu nebo nabídky slibující snadné „shození“ úroků. Nejprve je třeba zjistit dostupné možnosti a možné důsledky jednotlivých kroků. Jednou z cest je včasná komunikace s poskytovatelem a hledání konkrétního řešení, například úpravy splátek, změny splátkového režimu, restrukturalizace, refinancování nebo předčasného splacení.
Důležité je také ověřit si, s kým klient své finance řeší. Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů v Česku potřebují k činnosti příslušné oprávnění od České národní banky.
Ne každá nepřesnost v žádosti automaticky znamená trestní problém a naprostá většina žádostí proběhne bez komplikací. Pokud si žadatel ještě před podpisem smlouvy všimne, že některý údaj uvedl špatně nebo neúplně, může poskytovatele kontaktovat a nechat jej opravit či doplnit. Podstatné je, aby nepravdivý údaj v žádosti nenechal vědomě.
