Houbaření přináší radost i pocit dobře stráveného času v lese. Spolu s plným košíkem si však někteří lidé odnášejí také zažité rady, které mohou při přípravě hub vést k vážným zdravotním potížím. O bezpečnosti houby nerozhoduje ani to, zda ji okusoval slimák, ani její chuť či barva.
Alkohol se s některými houbami nesnáší. U hnojníku inkoustového může po požití alkoholu v těle začít velmi silná reakce. „V kombinaci s alkoholem hnojník působí podobně jako antabus, lék při léčbě alkoholismu. Může se to projevit bolestmi hlavy, červenými skvrnami v obličeji, problémy s dechem, návaly horka a nevolností až zvracením. Není to smrtelné, ale hodně špatně by nám mohlo být,“ uvedl mykolog Jaroslav Vanča.
U dalších oblíbených hřibů, kterým se říká modráci, mohou alkohol i houby výrazně zatížit trávení. „Stejně jako alkohol mohou zatížit při zpracování játra a žlučník, a když se to opravdu přežene a zkombinuje, tak se dostaví žlučníkový záchvat či pocit těžkosti,“ vysvětlila mykoložka Tereza Tejklová.
Riziko představují také houby, které opakovaně zmrzly a následně rozmrzly. V takových plodnicích se mohou nekontrolovaně množit nebezpečné plísně. „Toxické látky v takové houbě nejsou natolik jedovaté, aby mohly člověka ohrozit na životě, ale větší množství mrazem poškozených hub může vyvolat žaludeční potíže, zvracení a průjem,“ vysvětluje mykolog.
Zažitá rada, že jedovatá houba nebude ožraná slimáky nebo červy, nemá oporu ve skutečnosti. Zvířata, zejména hmyz a drobní savci, mají jiný metabolismus. Muchomůrka zelená pro ně může být neškodnou potravou, zatímco člověka může smrtelně ohrozit, a to bez výrazně hořké chuti nebo jiného spolehlivého varování.
„Ti, kdo okusili jednu z nejjedovatějších hub, muchomůrku zelenou, resp. muchomůrku hlíznatou (Amanita phalloides), a přežili, pak vyprávěli, že si na jídle z ní připraveném velmi pochutnali,“ uvádí Jaroslav Vanča.
Spoléhat se nelze ani na dlouhé vaření. U některých hub, například syrových václavek nebo čirůvek fialových, je důkladná tepelná úprava důležitá. Nebezpečné druhy však mohou obsahovat termostabilní toxiny, které nezničí ani několikahodinové vaření. Pavučinec plyšový a muchomůrka zelená navíc vypadají nenápadně a barevně nijak nevyčnívají.
Otravu může způsobit také houba, která je sama o sobě jedlá, ale napadla ji plíseň. Pouhé vykrojení poškozené části nemusí stačit. „Například obyčejná babka (hřib žlutomasý, Xerocomellus chrysenteron) bývá napadána plísněmi a dalšími houbami, především nedohubem zlatovýtrusým (Hypomyces chrysospermus), jenž vytváří metabolické mykotoxiny, které se v houbě hromadí a mohou způsobit tzv. nepravou (sekundární) otravu, tedy že nepochází ze samotné plodnice, ale z jejího parazita,“ objasňuje mykolog.
Za bezpečné řešení nelze považovat ani pověry o stříbře nebo mléku. Stříbro vložené do hrnce podle odborných informací neztmavne kvůli houbovým toxinům. Vypití velkého množství mléka při podezření na otravu může příznaky ještě zhoršit, protože se v žaludku srazí.
Při silném podezření na otravu je podle uvedeného doporučení jedinou reálnou první pomocí rychlé požití velkého množství živočišného uhlí a okamžitý odjezd do nemocnice. Zbytky jídla by měly být převezeny také, aby mohly pomoci při posouzení příčiny potíží.
