Ve dvaceti mohl člověk bez větších potíží propařit dvě noci za sebou, zatímco později se z kocoviny někdy dostává i dva dny. Citlivost na alkohol se s věkem zvyšuje a tělo se s jeho účinky vyrovnává pomaleji. Nejde jen o nepříjemné ráno, ale také o signál, že organismus už nemá stejné rezervy jako dřív.
Česká republika patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele. Spotřeba jednoho Čecha dosahuje v průměru 10 litrů etanolu ročně. Přesto zůstává běžným rituálem páteční posezení „na pár piv“ nebo oslava narozenin „ve velkém stylu“. Následující rána však mohou být rok od roku náročnější: hlava bolí, člověk je vyčerpaný a nejraději by celý den strávil v posteli.
Věk se na toleranci k alkoholu skutečně podílí. S přibývajícími lety se zhoršuje funkce jater a ubývá svalová hmota, která se přeměňuje v tuk. „To všechno ovlivňuje distribuci alkoholu v těle. Navíc starší lidé často trpí nedostatkem tekutin, takže se stejná dávka alkoholu méně naředí a jeho koncentrace v krvi je pak vyšší,“ říká farmakoložka Veronika Orendášová, mluvčí České lékárnické komory.
Ke změnám v těle se přidává stres a únava. Páteční pití vysokoškoláků, kteří mají celý víkend na zotavení, se nedá srovnávat se situací dospělého člověka, který se přes týden potýká se stresem v práci, každodenními povinnostmi a péčí o děti. Stres a únava patří mezi faktory, které účinky alkoholu zvyšují a zhoršují schopnost organismu poradit si s velkými dávkami etanolu.
Psychická únava může být pro organismus stejně důležitým faktorem jako fyzické vyčerpání. Význam má také jídlo před pitím, nejde však o ochranu před následky alkoholu. „Při prázdném žaludku se alkohol vstřebává již žaludeční sliznicí, a může tak na organismus působit velmi rychle. Při plném žaludku se alkohol mísí s potravou, jeho vstřebání je zpomaleno a převážná část alkoholu přechází do střeva. Část požitého alkoholu se tedy nevstřebá,“ vysvětluje farmaceutka.
Po čtyřicítce však nepomůže ani jídlo. Takzvané „promazání žaludku“ smaženým sýrem nebo vepřovými žebry nezaručí, že bude následující den bez potíží.
Může se zdát, že pravidelný přísun alkoholu tělo postupně naučí zvládat jeho účinky. Ve skutečnosti si organismus vytváří návyk, který může být nebezpečný. „V první řadě je třeba říct, že pravidelná konzumace alkoholu vede ke vzniku psychické a fyzické závislosti a rozvoji tolerance. Což znamená, že při opakovaném užívání alkoholu postupně dochází ke snižování účinku, a pro dosažení stejného efektu je tedy nutné zvyšovat jeho dávky,“ upozorňuje odbornice.
Člověk závislý na alkoholu může denně zkonzumovat značné množství, přitom nemusí působit opile. Postupně však musí dávku zvyšovat, aby dosáhl požadovaného stavu. Tento zdánlivý klid je pouze dočasný.
Varovným znamením může být také náhlé snížení tolerance. „Postupně dochází k výraznému snížení tolerance, kdy i malé množství vypitého alkoholu rychle vyvolá příznaky těžké opilosti. To je způsobeno poškozením jater, která již nezvládají alkohol zpracovávat,“ vysvětluje Veronika Orendášová. Jestliže dříve stačily dvě sklenky vína a později k dosažení stejné úrovně opojení postačí jediná, může jít o důvod k pozornosti.
Takzvané zázračné tablety proti kocovině nejsou spolehlivým řešením. „Většina těchto přípravků obsahuje vitaminy, minerály a bylinky. Bylinky mohou podporovat detoxikaci jater, vitaminy a minerály mají antioxidační účinky. Je však zásadní si uvědomit, že žádné přípravky nezabrání negativním účinkům konzumace alkoholu,“ uzavírá Veronika Orendášová. U alkoholu proto stále platí, že nejbezpečnější je střídmost.
Pomoci nemůže ani takzvaný „vyprošťovák“ v podobě dalšího piva nebo jiného alkoholu. Do těla, které se po předchozím pití snaží obnovit rovnováhu, přidává další dávku alkoholu. Jestliže se během kocoviny objevuje chuť na další alkohol a „vyprošťovák“ přináší úlevu, může jít o abstinenční příznak. V takové situaci je namístě věnovat pití vážnou pozornost.
Nejjednodušším řešením by bylo alkohol zcela vynechat, v běžném životě to však nemusí být snadné. Oslavy, přípitky nebo posezení na třídním srazu bývají součástí společenských zvyklostí.
Občasná sklenka nemusí znamenat opilost. Rozumnější je během večera nepřekračovat množství, které člověka dostává do dobré nálady, a střídat alkoholické nápoje s nealkoholickými variantami. Místo šesti piv mohou například stačit tři. Takový přístup může omezit riziko, že bude člověk po propařené noci dva dny nepoužitelný, zároveň však neodstraňuje zdravotní rizika alkoholu.
