Mobil vedle talíře dnes není ničím neobvyklým, ať už v restauraci, nebo doma, kde po něm během jídla sahají i malé děti. Na první pohled nevinný zvyk však může ovlivňovat trávení, zvyšovat kalorický příjem, podporovat přejídání a narušovat vnímání signálů sytosti. Roli může sehrát také stres a jeho vliv na střevní mikrobiom.
Při sledování obrazovky se mozek hůře soustředí na samotné jídlo. Člověk pak jí automaticky, rychleji a bez dostatečné kontroly. Krátce po jídle si navíc nemusí dobře vybavit, co a kolik snědl. Pokud se tak děje několikrát denně, může být celkový příjem potravy výrazně vyšší než při vědomém jídle.
Pozornost pomáhá vnímat hlad i sytost. Mozek zaměstnaný mobilem nemusí dostatečně zachytit signály, které přicházejí z procesu trávení. Po přejedení se pak může objevit pocit těžkého břicha, rychlejší návrat hladu nebo chuť na další jídlo. Tělo jako by přehlédlo, že už svou porci dostalo.
Mobil může přispívat také k nadýmání. Při rychlém jídle a menším žvýkání se hůře koordinuje dýchání a polykání, takže se do trávicího traktu dostává více vzduchu. Ten může způsobit nadýmání, tlak v břiše nebo plynatost.
„Lidi často překvapí, že nadýmání nemusí souviset pouze s jídlem. Velká část plynů totiž nevzniká jen trávením, ale i polykáním vzduchu – například při rychlém jídle, pití brčkem nebo stresu,“ upozorňuje Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny. Mobil u talíře přitom patří mezi časté zdroje rozptýlení, které narušují přirozený rytmus jídla a podporují rychlé, povrchní jedení.
Na trávení má vliv i psychické napětí. Stres zpomaluje peristaltiku střev, ovlivňuje tvorbu trávicích enzymů a zhoršuje schopnost organismu správně reagovat na hlad. Čtení nepříznivých zpráv nebo sledování aktuálního politického dění během jídla tak může člověka zatížit více, než si uvědomuje.
„Stres má přímý vliv na činnost trávicího traktu a často zhoršuje zažívací obtíže,“ říká MUDr. Barbora Bahníková, vedoucí lékařka gastroenterologického oddělení v Mladé Boleslavi.
Stres může ovlivnit také střevní mikrobiom. Ten produkuje látky, které komunikují s mozkem a ovlivňují náladu, chuť k jídlu i trávení. Při dlouhodobém stresu a narušení mikrobiomu se může častěji objevovat nadýmání, silnější pocit hladu nebo změny chutí, které vedou k vyhledávání jiných potravin.
Podle MUDr. Bahníkové je vhodné dopřát jídlu dostatek času, jíst pomalu a bez spěchu, ideálně vsedě a bez rozptylování. Mobil proto může při jídle zůstat odložený stranou. Soustředění na chuť a vůni pokrmu a vnímání postupně nastupující sytosti vytváří pro trávení klidnější podmínky.
Dobrá nálada začíná ve střevech. Výběr potravin proto může ovlivnit nejen tělesný pocit, ale také celkovou psychickou pohodu.
