Po návratu od moře může člověka místo vzpomínek na odpočinek překvapit silné svědění. Zpočátku nenápadný štípanec se během několika dnů někdy změní v červenou vystouplou čáru, která se pod kůží prodlužuje. Riziko se týká především cest z jižní Evropy, Egypta či Karibiku.
Tyto projevy bývají zaměňovány za alergii na slunce, kousnutí pavoukem nebo běžný štípanec. Lékaři se u turistů nejčastěji setkávají se dvěma typy exotických parazitů.
- Larva migrans cutanea, známá jako stěhovavá housenka: Původcem je larva psího či kočičího měchovce (Ancylostoma braziliense). V kůži vytváří červenou, vystouplou cik-cak cestičku, která se denně prodlouží přibližně o 2 mm až 2 cm. Larva v lidském těle nedokáže dokončit vývoj, bloudí tkání a vylučuje enzymy vyvolávající intenzivní svědění.
- Dermatobia hominis, tropický střeček: Larva je přenášena komárem, častěji v Latinské Americe. Projevuje se jako bolestivý, zvětšující se beďar nebo boule s malou dýchací dírkou uprostřed. Larva skutečně roste v podkoží, dýchá otvorem v kůži a při pohybu může způsobovat ostrou, bodavou bolest.
Svědění bývá zvlášť nepříjemné v noci, kdy se kůže pod peřinou zahřeje a larva může zvýšit svou aktivitu. Někteří pacienti se probouzejí a kůži si rozškrábou až do krve.
Rozškrábaná kůže se může druhotně infikovat. Do otevřených ran mohou proniknout stafylokoky nebo streptokoky. Místo následně může hnisat a otékat, v některých případech hrozí celková infekce či nutnost podávání silných antibiotik.
K nákaze dochází nejčastěji na vlhkém a teplém písku pláží, kde se pohybují toulaví psi a kočky. Larva může proniknout kůží během několika sekund a podle popisu k tomu nepotřebuje otevřené poranění. Rizikem může být chůze naboso, sezení bez podložky ve stínu pod palmou nebo ležení pouze na ručníku.
Domácí vyřezávání, vymačkávání, vypalování alkoholem ani propichování jehlou nejsou bezpečným řešením. Larva měchovce je mikroskopická a většinu času se nachází několik milimetrů před viditelným koncem červené cestičky. Pokus o odstranění doma tak může poškodit okolní tkáň.
Moderní léčbu určuje lékař. Patří k ní antiparazitika v tabletách, například ivermektin nebo albendazol, která podle uvedených informací parazita usmrtí během 1 až 3 dnů. Dermatolog může přední okraj chodbičky ošetřit tekutým dusíkem a ke zmírnění nočního svědění lze podávat antihistaminika.
Riziko na pláži může snížit nepropustná rohož, karimatka nebo lehátko namísto obyčejného froté ručníku v mokrém písku. V místech, kde odpočívají toulaví psi, je vhodná obuv. Nejrizikovější bývá vlhký písek nad hranicí přílivu, zatímco suchý písek na přímém slunci larvy zabíjí. Po odchodu z pláže se doporučuje co nejdříve osprchovat sladkou vodou a důkladně osušit.
Při červené, postupující a silně svědivé kožní cestičce nebo při bolestivé bouli s dýchacím otvorem je namístě lékařské vyšetření. Klidný odborný postup je bezpečnější než domácí zásah do kůže.
