Umělá inteligence se pro mnoho lidí stala rádcem, důvěrníkem i oporou v těžkých chvílích. Svěřují se jí s osobními problémy a hledají u ní radu. Odborníci však upozorňují, že skutečnou psychoterapii nahradit nemůže. Jako podpůrný nástroj přesto může být užitečná.
Problémy s partnerem, spory s kolegyní v práci, stres nebo pocit, že se v životě nedaří: témata, která dříve lidé probírali s kamarádkou či psychologem, stále častěji svěřují umělé inteligenci. Ta je k dispozici kdykoli, vyslechne cokoli a nabídne podporu.
Pro mnohé se AI stává každodenním průvodcem a rádcem. Lidé u ní nehledají vždy konkrétní radu, ale také partnera, s nímž mohou otevřeně mluvit o svých pocitech a lépe si uspořádat myšlenky.
Mnozí vnímají AI jako partnera, kterému svěří i to, co by nikomu živému neřekli, třeba ze studu. Oceňují, že je stále po ruce, vyslechne je, nekritizuje, nehodnotí a nesrovnává.
„Lidé si často myslí, že hledají odpověď. Ve skutečnosti ale potřebují především bezpečný prostor, kde si mohou své myšlenky uspořádat,“ vysvětluje psychoterapeutka Eva Nováková z terapeutické platformy Mendora. „Už samotné pojmenování emocí bývá obrovská úleva, protože se pak lépe vyrovnají se stresem a úzkostí. A právě v tom může být AI překvapivě užitečný pomocník hlavně pro ty, kdo by se nedovedli před skutečným člověkem uvolnit a svěřit se mu.“
Že se AI stále více prosazuje ve zdravotnictví a v oblasti psychické pohody, ukazují také data ze studie STADA Health Report 2026. V souvislosti se svým zdravím ji využívá polovina Čechů, nejčastěji k lepšímu porozumění diagnóze, při prevenci a zdravém životním stylu nebo jako přípravu na návštěvu lékaře. Mezi lidmi ve věku 18 až 34 let využívá AI v souvislosti se zdravím 76 procent respondentů, zatímco u osob starších 55 let je to 31 procent.
Užitečnost AI má své hranice. Může nabídnout psychickou podporu nebo vysvětlit diagnózu, nedokáže však vytvořit terapeutický vztah jako lidský terapeut. Při osobním setkání může odborník vnímat a zachytit řadu důležitých signálů.
„Psychoterapie nespočívá v tom, že člověk dostane správnou radu. To by bylo příliš jednoduché. Terapeut zachycuje i to, co klient vůbec nevysloví: tón hlasu, dlouhé ticho, nejistotu nebo rozpor mezi slovy a emocemi. Právě tam se často odehrává to nejdůležitější,“ vysvětluje Eva Nováková.
Podobně se na věc dívá i Lukáš Krčil, generální ředitel platformy Hedepy: „Umělá inteligence představuje zásadní technologický pokrok a své místo si nachází i v oblasti duševního zdraví. Je nezbytné promýšlet, kde může být skutečně prospěšná a kde by naopak mohla uškodit.“
Možnost promluvit si s AI kdykoli může být přínosná, zároveň je ale důležité, aby se na ni člověk citově příliš neupnul a nesvěřil jí roli, která patří skutečnému partnerovi. „Pomáhá chat s AI člověku vrátit se do života, nebo ho z reálného života spíše odvádí pryč do světa virtuálního? Odpověď napoví, zda je pro něj využívání technologie ještě zdravé,“ popisuje Eva Nováková.
Varovným signálem je, když člověk začne omezovat kontakt s okolím, přestane vyhledávat blízké nebo uvěří, že mu umělá inteligence rozumí lépe než skuteční lidé. Rizikové je také přijímat odpovědi AI bezvýhradně jako autoritu.
Jsou situace, kdy AI nestačí. „Sebevražedné myšlenky, sebepoškozování, poruchy příjmu potravy nebo akutní psychické krize patří vždy do rukou odborníků,“ zdůrazňuje Eva Nováková.
AI tak může být pomocníkem, prvním krokem k řešení problémů, podporou mezi jednotlivými sezeními nebo nástrojem k lepší orientaci ve vlastních emocích. V péči o duševní zdraví však zůstává klíčový vztah mezi člověkem a člověkem.