Debata o tělesné pozitivitě často vyvolává obavy: vede přijetí různých těl k normalizaci obezity, nebo pomáhá lidem cítit se lépe? A může kritika podpořit hubnutí, nebo ho naopak ztížit? Psycholožka Iva Málková vysvětluje, proč nejde o jednoduchou volbu mezi přijetím a zdravím.
Obavy z mentální anorexie, které po desetiletí provázely rodiče dospívajících dívek, vystřídalo období, kdy rekordní počet mladistvých bojuje s nadváhou a obezitou. Společnost tloustne a spolu se změnami proporcí se proměňují také módní trendy a postoje, například k body positivity.
Zatímco část lidí vítá, že kila navíc už nemají být důvodem k posměchu, kritici se obávají, že tento směr může obezitu normalizovat. Jádrem věci je přitom rozdíl mezi respektem k člověku a přehlížením zdravotních rizik.
Hnutí body positivity prosazuje přijetí vlastního těla a respekt k jeho částem bez ohledu na tvar či velikost. „Hnutí body positivity hlásá přijetí vlastního těla a respekt k jeho částem bez ohledu na tvar či velikost. Vzniklo jako přímá odpověď na společenský ideál krásy a štíhlosti, kterému se reálně přibližuje jen malé procento žen a mužů,“ říká psycholožka Iva Málková z organizace STOB. Kritické hlasy ale upozorňují, že tato filozofie může neúmyslně přispívat k normalizaci obezity a přehlížení souvisejících zdravotních rizik.
Obezita může přinášet řadu zdravotních komplikací: od potíží s pohybovým ústrojím a kardiovaskulárních onemocnění až po kožní či závažné gynekologické problémy. I zdravý člověk s nadváhou má ve srovnání se stejně zdravým štíhlým člověkem vyšší pravděpodobnost, že se u něj zdravotní obtíže objeví. Už desetiprocentní úbytek tělesné hmotnosti u člověka s obezitou má podle textu pozitivní dopad na zdraví.
Zároveň však nadváha není jednoduše důkazem nedostatku vůle. „Mnozí lidé s obezitou nemají z různých důvodů možnost zhubnout na normální váhu zdravým a udržitelným způsobem, ať už z důvodu genetiky, výchovy, nebo onemocnění. Přesto je pohled společnosti na lidi s obezitou přísně černobílý: často se pak tvrdí, že za vysokou váhu může nedostatek vůle, příliš velký příjem a nedostatek pohybu – a tečka,“ říká Iva Málková.
Stigmatizace a takzvaný fat shaming mohou potíže prohlubovat. Lidé s obezitou se kvůli opakovaným kritickým poznámkám někdy začnou vyhýbat preventivním prohlídkám nebo návštěvám zubního lékaře. Necitlivé poznámky mohou vést k úzkostem, sociální fobii a následné izolaci.
Rozšíření sportovního oblečení do nadměrných velikostí proto není nutné chápat jako podporu obezity, ale také jako vstřícný krok k lidem, kteří se svou váhou chtějí něco dělat. „Lidé s obezitou potřebují vědět, že plnohodnotný život není odměna za dosažení určité váhy, že je možné se hýbat, vypadat dobře a žít naplno už teď, v těle, které mají,“ dodává psycholožka Iva Málková. Podle ní může body positivity vytvořit bezpečnější prostředí, z něhož člověk snáze čerpá energii ke skutečné změně.