Pozitivní myšlení může pomáhat při pohledu na vlastní život, ale nemusí zahnat úzkost, smutek ani vyčerpání. Někdy se z něj stává další tlak. Psychická pohoda není soutěží v optimismu; důležitější je přijmout vlastní emoce, zklidnit se a hledat, co člověk skutečně potřebuje.
Věty jako „Mysli pozitivně“, „Bude dobře“ nebo „Zkus se na to podívat z druhé strany“ často vycházejí z dobrého úmyslu. Člověku, který je dlouhodobě smutný nebo vyčerpaný, však nemusí přinést úlevu. Mohou v něm naopak posílit pocit tlaku a selhání.
Užitečné je rozlišovat mezi pozitivním myšlením a pozitivním přístupem. Pozitivní myšlení se snaží nepříjemné myšlenky vytěsnit nebo přebít. Pozitivní přístup naproti tomu připouští, že život může být současně těžký i dobrý, že člověk něco nezvládá a přitom může doufat ve změnu situace.
Negativní emoce nejsou známkou toho, že je s člověkem něco špatně. Smutek, strach, vztek, zklamání i pocit bezmoci patří k životu. Úzkost může upozorňovat na přetížení, vztek na překračování hranic a smutek na ztrátu něčeho důležitého.
„Již Freud před více než sto roky objevil, že daní za neodžitý smutek je deprese. Přínosem smutku je právě odvrácení od světa, šance k usebrání, ke zvážení významu ztrát i možnosti jejich kompenzace,“ vysvětluje psychiatr Radkin Honzák ve své knize Psychosomatická prvouka.
I negativní emoce potřebují prostor. „Smutek byste neměli setřásat, snažit se na něj zapomenout, přehlušovat jej křečovitou snahou, tím méně chemií,“ doplňuje odborník. Užitečnější může být zastavit se, pojmenovat, co se skutečně děje, a zamyslet se nad tím, co člověk potřebuje.
Psychická pohoda se během života proměňuje. Některé studie popisují její pokles ve středním věku a pozdější opětovné zvýšení. Když se zhroutí vztah, člověk marně hledá uplatnění na pracovním trhu nebo se po odchodu dětí cítí nepotřebný, nemusí se přesvědčovat, že každá změna je skvělou příležitostí k něčemu novému. Pro psychickou odolnost je důležitější unést protichůdné pocity než se opírat o falešný optimismus: smutek i úlevu, těšení na novou etapu i obavy z ní.
>>> Proč dnešní mladá generace tolik trpí úzkostmi a panickými atakami?
K návratu do klidu mohou pomoci malé, opakovatelné techniky: pomalé dýchání, krátká relaxace, vědomé uvolnění svalů nebo několik minut bez rušivých podnětů. Tyto návyky mohou být prevencí i oporou v období zvýšeného stresu.
Psychické zdraví nezávisí jen na tom, co se odehrává v mysli. Roli hrají také každodenní návyky, například pravidelná a pestrá strava, dostatek spánku, přirozený pohyb a pobyt venku. Pomoci mohou i krátké pauzy během pracovního dne: vstát od počítače, protáhnout se, podívat se z okna nebo se několikrát zhluboka nadechnout.
Prospět může také pravidelný digitální detox, tedy chvíle bez telefonu, sociálních sítí a neustálého přívalu informací. Nejde o další úkoly, ale o drobné návyky, které dávají tělu i psychice prostor zpomalit a regenerovat.
Psychická pohoda neznamená být pořád dobře naladěný. Znamená mít prostor pro všechny emoce, umět se v náročné chvíli trochu zklidnit, vědět, kdy si odpočinout, a rozpoznat okamžik, kdy je čas požádat o pomoc.
Samoléčba nemusí být šarlatánství. Tyto psychologické techniky skutečně fungují