Podezření na výskyt plicního moru na Sibiři vyvolalo znepokojení. Jde o jedno z nejnebezpečnějších infekčních onemocnění, odborníci však uklidňují: dnešní medicína má účinné možnosti léčby a podle současných poznatků je riziko rozšíření do Evropy zcela minimální.
Celosvětovou pozornost vzbudila smrt mladé pracovnice výzkumného ústavu v ruském Irkutsku, který se zabývá morem. Na sociálních sítích a v médiích se objevily informace, že příčinou její smrti mohl být plicní mor, protože měla zemřít na těžký zápal plic.
Ruské úřady tuto příčinu smrti nepotvrdily. Odborníci navíc prověřili všechny, kdo mohli se zemřelou ženou přijít do kontaktu. Přesto se začalo mluvit o plicním moru a obavy přetrvávají. Připomnělo se také, že původce jedné z největších epidemií v dějinách lidstva z planety nezmizel.
Mor způsobuje bakterie Yersinia pestis a nemoc může mít tři základní formy. Dýmějový mor je nejčastější; provází ho bolestivé zduření lymfatických uzlin. Člověk se nejčastěji nakazí od infikovaných blech nebo kontaktem s nakaženými zvířaty. Septikemický mor se může do těla a krve dostat například otevřenou ranou, napadá krevní oběh a může vést k selhání orgánů.
Plicní mor je jedinou formou, která se přenáší přímo z člověka na člověka kapénkovou infekcí. K nákaze je ale potřeba opravdu blízký a delší kontakt s nakaženým; nestačí, když ho někdo potká na ulici nebo se s ním někde míjí.
„Nákaza může způsobit extrémně těžký zápal plic,“ vysvětluje profesor Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové a předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje plicní mor za nejzávažnější variantu morové infekce, a to kvůli snadnému přenosu a krátké inkubační době.
Od nákazy k prvním příznakům obvykle uplyne jeden až čtyři dny; někdy se začnou objevovat už po několika hodinách. Nemoc se projevuje vysokou horečkou, zimnicí, bolestí hlavy, dušností, kašlem a bolestí na hrudi. Rozvíjí se těžký zápal plic, který může bez léčby skončit smrtí.
„Je to extrémně těžká a velmi rychlá pneumonie,“ popsal profesor Vladimír Koblížek. Rychlý a závažný průběh je důvodem, proč lékaři zdůrazňují potřebu nemoc co nejdříve rozpoznat a zahájit léčbu.
Plicní mor si mnozí spojují především se středověkými epidemiemi, kdy nákaza v podstatě znamenala rozsudek smrti. Dnes mohou lékaři zasáhnout účinnými antibiotiky, izolovat nemocné a sledovat lidi, kteří s nimi byli v kontaktu.
„Tento zápal plic je dobře léčitelný antibiotiky, která jsou v naší zemi dobře dostupná,“ uklidňuje Vladimír Koblížek. Rozhodující je ale čas: léčba musí začít co nejdříve, ideálně hned při podezření na plicní mor. Bez včasné léčby zůstává riziko úmrtí vysoké.
Čeští odborníci v souvislosti s aktuálním podezřením na výskyt plicního moru v Rusku mírní obavy z jeho šíření. „Riziko, že dojde k nebezpečí nákazy v Evropě, je naprosto minimální nebo skoro žádné,“ uvedl profesor Vladimír Koblížek.
Podobně situaci hodnotí profesor Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který považuje rozšíření případné nákazy až do České republiky za velmi nepravděpodobné: „To je skoro vyloučeno. Myslím si, že z Irkutsku sem je docela daleko.“ WHO a ECDC rovněž hodnotí riziko pro evropský region jako velmi nízké a novou pandemii nepovažují za hrozbu.