U těžké deprese může být čekání na účinek běžných antidepresiv příliš dlouhé. Psychiatr, psychoterapeut a neurovědec Filip Tylš proto upozorňuje na rychlejší možnosti léčby, mezi něž patří ketamin a terapie za asistence psychedelik. Tyto postupy mají své místo pod odborným dohledem; psychedeliky asistovaná léčba se zároveň dál intenzivně zkoumá.
U některých psychických potíží, včetně lehkých forem deprese, může být vhodným začátkem psychoterapie. „Myslím si, že pro spoustu diagnóz je samozřejmě vhodné oboje – psychoterapie i léky. Důležité je, kdy co nabídneme a v jaké fázi nemoci jsme,“ vysvětluje Tylš.
U těžké deprese je podle něj potřeba jednat rychle. „To lze udělat nějakým klasickým antidepresivem, kde ale budeme určitou dobu čekat. Ve chvíli, kdy je ten člověk v ohrožení, je 6 až 8 týdnů hrozně dlouhá doba,“ popisuje.
Mezi rychlejší postupy řadí ketamin i elektrošoky. Ketamin je v České republice registrovaným léčivem a může být alternativou elektrošoků. Tylš se ptá, proč není dostupný ve všech léčebnách, kde se elektrošoky používají: „Já jsem nikdy nedokázal pochopit, proč ve všech léčebnách nemáme ketamin, když tam máme elektrošoky. Má úplně stejnou indikaci, má méně nežádoucích účinků a stejnou efektivitu. Proč si pacient nemůže vybrat?“
Velký potenciál vidí také v psilocybinu a LSD. Jejich účinek se liší od působení antidepresiv a terapie za asistence psychedelik probíhá pod dohledem odborníků. Tato forma léčby prochází intenzivním výzkumem a schvalovacími procesy po celém světě.
MUDr. Filip Tylš, Ph.D., se zaměřuje na psychedeliky asistovanou psychoterapii. Založil kliniku Psyon, od roku 2012 pracuje v NÚDZ a je součástí psychedelického výzkumného týmu. V roce 2015 spoluzaložil Českou psychedelickou společnost (CZEPS) a od roku 2017 pomáhá lidem v týmu PsyCare zvládat obtížné psychedelické zkušenosti. Působí také jako odborný asistent na 3. LF UK, kde vyučuje mimo jiné experimentální psychofarmakologii.
U psilocybinu Tylš popisuje možnost delšího účinku po malém počtu dávek: „Tam vidím potenciál obrovský, protože po jedné či dvou dávkách psilocybinu je efekt tři až šest měsíců. U velké části pacientů to vypadá, že kdyby přišli dvakrát ročně na dvě dávky, nemuseli by brát žádná antidepresiva a depresi mít nebudou,“ říká. Jde o jeho odhad potenciálu této léčby; terapie je však časově i personálně náročná, a antidepresiva proto podle něj nejspíš nikdy plně nenahradí.
Tylš by změnil také to, co považuje za někdy až příliš snadnou dostupnost antidepresiv. Jde sice o velmi dobře tolerované léky, podle něj však mohou oplošťovat emoce a „ořežou“ nejen těžké prožitky, ale i ty hezké.
Standardní antidepresiva podle uvedeného odhadu nezabírají zhruba 30 procentům lidí. „Myslím, že je chyba, že je předepisují praktičtí lékaři. Na druhou stranu máme málo psychiatrů, tak málo, že to nemůžeme dělat jinak…“ dodává Tylš.