Ranní zatínání zubů a tlak v obličeji mohou člověka znepokojit, zvlášť když zubní vyšetření nepřinese jasnou odpověď. Bolest čelisti nebo napětí žvýkacích svalů mohou souviset nejen se zuby, ale také s krční páteří, dlouhodobým stresem nebo způsobem dýchání.
Mezi časté příčiny patří vady skusu a bruxismus, tedy nevědomé zatínání či skřípání zubů, které se objevuje zejména během spánku. Pokud zubař příčinu obtíží nenajde, může pomoci také posouzení pohybového aparátu.
Člověk má dva čelistní klouby, které pracují současně. Umožňují otevírání a zavírání úst, mluvení, polykání i pohyb dolní čelisti při kousání a žvýkání. Jejich funkce závisí na souhře kloubních struktur, žvýkacích svalů a nervového systému. Ovlivnit je může také postavení hlavy a krku, krční páteř, dýchání, svalové napětí šíje a ramen i celkové držení těla.
Při bolesti je nejprve třeba vyloučit stomatologické příčiny, například zánět zubu nebo změny skusu. Fyzioterapeutka Lenka Vojtovič z Centra fyzioterapie Kinisi doporučuje zhodnotit pohybový systém, pokud se obtíže opakují, doprovází je napětí krku a ramen nebo se stav po ošetření zubů nezlepšuje.
Při vyšetření se sleduje pohyb čelisti, napětí žvýkacích svalů a případné odchylky při otevírání úst. Pozornost se věnuje také krční páteři, způsobu dýchání, stabilitě trupu a držení těla. Cílem je zjistit, které faktory mohou u konkrétního člověka přispívat k přetěžování čelisti.
Častým nálezem bývá předsunuté držení hlavy a zvýšené napětí svalů krku a šíje. Dlouhá práce u počítače nebo sledování telefonu mohou vést k tomu, že člověk hlavu nevědomky posouvá před osu trupu. Svaly ji pak musí déle udržovat, což může přispět k bolestem hlavy, tlaku v obličeji a napětí žvýkacích svalů.
Význam může mít i dýchání. Při převážném dýchání ústy nebo nadměrném zapojování horní části hrudníku se více namáhají pomocné dýchací svaly v oblasti krku a ramen. Zvýšené napětí se pak může promítat do okolí čelistního kloubu. K únavě čelisti a napětí ve tvářích může přispívat také nevědomé zatínání zubů při stresu, soustředění nebo náročné životní situaci.
Pokud návštěva stomatologie či ortodoncie nepomůže, lze se s přetrvávajícími obtížemi obrátit na praktického lékaře. Ten může podle potřeby doporučit vyšetření u specialisty ORL, neurologa nebo odborníka na rehabilitaci.
Fyzioterapie může stomatologické či ortodontické vyšetření vhodně doplnit, ale nenahrazuje je. Podle Vojtovičové se někdy setkává několik potíží současně, například sevřená čelist, přetížená šíje, bolesti hlavy a povrchní dýchání. Fyzioterapie se proto může zaměřit na vnímání polohy hlavy, uvolnění zbytečného napětí a lepší koordinaci dechu s pohybem.