Adam po snědení muchomůrky zelené zkolaboval a v pražském IKEMu mu začala selhávat játra. Jeho otec Miroslav houbu předtím osmažil v domnění, že jde o bedlu. Po čtyřech dnech intenzivní léčby se chlapcův stav začal zlepšovat a lékařům se podařilo játra zachránit.
Rodina si přinesla košík hub, mezi nimiž byla i muchomůrka zelená. Miroslav ji osmažil a dal synovi. Adam ji nesnědl celou, protože byla příliš slaná; zbytek porce dojedl jeho otec. Zatímco Miroslav měl pouze zažívací potíže, Adam zkolaboval. Do IKEMu se dostal až ve chvíli, kdy mu začala selhávat játra.
„Byli jsme původně ve dvou jiných nemocnicích, já jsem nakonec podepsal revers a začal jsem shánět pomoc jinde. Ani v IKEM jsme ale dobré zprávy nedostali. V podstatě nás připravovali na to, že to Adam nezvládne. Byly to nejhorší chvíle mého života,“ popsal Miroslav boj o synův život. Adam se nakonec uzdravil, sportuje a otrava na něm nezanechala následky. Na houby už ale podle článku nikdy nesáhne.
Muchomůrka zelená, přezdívaná klobouk smrti, se může splést s jedlými houbami, například žampionem nebo bedlou. První příznaky otravy se často objeví až šest až dvanáct hodin po jídle: silný průjem, zvracení a bolesti břicha. Člověk si potíže nemusí spojit s houbami a může je považovat například za střevní virózu nebo zánět slepého střeva.
Po prudkých zažívacích potížích se stav může na chvíli zlepšit. To však nemusí znamenat, že nebezpečí pominulo. Docentka Eva Kieslichová z IKEMu upozorňuje: „Toxin napadá játra a ledviny. Čtyři až sedm dnů po požití se může rozvinout akutní selhání jater a akutní selhání ledvin. Může poškodit i slinivku nebo srdce,“ Včasné rozpoznání otravy a léčba mohou zabránit selhání jater a zachránit život; při vážném poškození může být nutná transplantace.
Nebezpečné jsou také muchomůrka červená a tygrovaná nebo pavučinec plyšový, který může vážně poškodit ledviny. Příznaky otravy pavučincem se mohou objevit až po dnech či týdnech. Rizikem jsou rovněž houby uložené v mrazáku, nakrájené či sušené, a také jedlé houby, pokud byly špatně skladovány.
Odborníci doporučují sbírat jen houby, které člověk bezpečně pozná, a nespoléhat slepě na mobilní aplikace. Fotografie hub mohou při otravě pomoci mykologům určit jejich druh. Při podezření na otravu je třeba co nejdříve kontaktovat lékaře nebo Toxikologické informační středisko a uchovat zbytky hub, jídla, odkrojky či zvratky. Přestože se léčba otrav v posledních desetiletích zlepšila, některé případy mohou stále skončit těžkým poškozením zdraví nebo smrtí.